Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzhled

Norské lesní kočky dorůstají úctyhodných rozměrů - od špičky nosu po koneček ocasu měří často přes 1 m, samci váží běžně 5-9 kg a samice 2,5-6 kg.

 

Na rozdíl od mainské mývalí kočky jsou norky spíše mohutnější, kratší v trupu a s delšími nohami. Od sibiřské kočky jsou norky celkově větší s dlouhými nohami, hlava má trojúhelníkový tvar a rovný profil a bdělý výraz lovce. 

Turecká angora a turecká van jsou o číslo menší" kočky elegantní stavby, hlava je poněkud užší, výraz rozkošný. 

 

 

sib-nfo-mco.jpg

Na tomto názorném schématu lze vidět rozdíly v tvaru hlavy sibiřky (SIB), norky (NFO) a mainky (MCO)

 

Autorská práva: © Kristin Knudsen a & Anne Solveig Berge, Noway

 

 

 

 

 

 

Pro norky je typickým zbarvením mourek (kočka divá), z ostatních barev - plná (solid) i kresbová (mourkovaná, agouti, tabby) černá, modrá, červená, krémová, želvovinová (jen samice), jantarová (amber), světlejantarová (light amber) a jantarověželvovinová a světlejantarověželvovinová s jakýmkoliv podílem bílé (až celobílé kočky - tzv. sněhové vločky, snowflakes). Také může být srst kouřová, stříbřitá nebo zlatá. 

 

Barva očí má doplňovat barvu srsti, modré oči smí mít pouze bílé a téměř bílé kočky, které rovněž mohou být taky různooké. 

 

Jantarová a světlejantarová barva jsou pro norky specifické, žádné jiné plemeno tyto barvy nemá uznané. Koťata se rodí černá (jantar) nebo modrá (světlý jantar) a do 12-18 měsíců věku se postupně přebarví na studenou červenou nebo studenou sytou krémovou. V srsti jsou občas vidět původní černé/modré chlupy, čímž se liší od červených a krémových koček. 

 

Hlava má tvar stejnostranného trojúhelníka (jak lebka, tak hlava vč. uší), s rovným profilem a klenutým čelem a se silnou dolní čelistí a pravidelným nůžkovým skusem. Oči jsou oválné, mírně šikmo položené. Uši jsou velké, trojúhelníkové, zevnitř bohatě osrstěné, mohou mít rysí štětinky na špičce. krk je středně dlouhý, dobře osvalený. Kostra je mohutná, typický je hluboký klenutý hrudní koš s výrazným předhrudím. Nohy jsou dlouhé a svalnaté, zadní nohy jsou delší. Tlapky jsou oválné, uzavřené, s dlouhými chlupy v meziprstí (sněžnice), drápy jsou dlouhé a silné. Bohatě osrstěný huňatý ocas je nasazen středně vysoko, sahá minimálně k hraně lopatek, ideálně k uším. 

 

Norská lesní kočka je pokryta hustou dvouvrstvou vodoodpudivou polodlouhou srstí nezaměnitelné struktury (ani hedvábné, ani drátovité). Krycí chlupy jsou delší, rovné a lesklé, podsada je hebká a mírně zvlněná. V létě je srst o něco kratší s méně bohatou podsadou. Plně osrstěný jedinec (starší 2 let, v zimní srsti) má dlouhou srst na licousech, na krčním límci (hříva) a má kalhotky na končetinách. Ocas je celoročně huňatý, dlouhý a ukončený do špičky. 

 

 

Norky dospívají dlouho, až do 4-5 let věku, plné osrstění se rovněž vyvíjí několik let.